Mnozí psi snášejí silvestrovské veselí bez obtíží, ale existuje i početná skupina těch, u nichž hluk a záblesky ze zábavní pyrotechniky vyvolávají stres, úzkost a někdy až nezvladatelnou paniku.
Je prokázáno, že mnozí psi nadměrně reagující na zvuky trpí současně i jinými druhy fóbií, například separační úzkostí.
Citlivost na hluk je u všech psů instinktivní. Je to mechanismus, který byl v minulosti důležitý pro přežití, nicméně nadměrná citlivost může u psa vyvolat strach a úzkost. Je prokázáno, že mnozí psi nadměrně reagující na zvuky trpí současně i jinými druhy fóbií, například separační úzkostí.
Strach z hluku může vzniknout v jakémkoliv věku, dokonce i u malých štěňat. Někdy lze počátek obtíží spojit s konkrétní událostí, jindy se úzkost vystupňuje během času. Tento typ strachu může být podmíněn i geneticky, kdy určité linie různých plemen psů vykazují větší sklony k fobii z hluku.
Mezi příznaky úzkosti a stresu patří zrychlený dech a puls, rozšířené zornice, neobvyklá ostražitost, nervózní popocházení, třes, hlasové projevy jako štěkání, kňučení či vytí, slintání, ukrývání se nebo naopak vyhledávání pozornosti, močení či kálení na nevhodných místech nebo destruktivní chování. Tyto projevy se mohou s každou událostí (v tomto případě s každým dalším ohňostrojem) zhoršovat.
Na začátek je zapotřebí zmínit, že dlouhodobým tréninkem lze takové chování změnit. Konkrétně se k tomu používají dvě metody – protipodmiňování a desenzibilizace, kdy se ideálně pod vedením zkušeného trenéra psíkovi dříve nepříjemné podněty mění v očekávání něčeho celkem příjemného a jednak je pacient na zdroj strachu postupně v malých krůčcích navykán. S tím je ovšem zapotřebí začít včas, ideálně hned v lednu.
Vynikajícím řešením je vyvolávající faktor prostě vyloučit, v případě silvestrovských oslav ideálně prchnout na samotu v lese či na horách. Samozřejmě ne každý takovou možnost má.
Pokud tedy musíme zůstat ve městě a můžeme očekávat obvyklé každoroční šílenství, je vhodné procházku zařadit už do dopoledních hodin a naposledy venčit odpoledne. Během procházky raději volte dvojité jištění – tedy postroj i obojek, obojí připnuté k vodítku, kdyby se v úleku jedna karabina přetrhla. Také je dobré psa vybavit obojkem s telefonním číslem – ať už například vyšitým nebo schovaným v pouzdře připevněném k obojku.
Doma zavřete okna, zatáhněte žaluzie a pusťte rádio či televizi, klidně víc nahlas než obvykle. Nabídněte psovi klidné místo – pro některé je to třeba přepravka nebo klec, pokud jsou na ně zvyklí a považují je za své útočiště, jiní si vlezou do koupelny nebo pod postel. U venkovních psů je to různé – některý ocení, že ho vezmete domů, i když tam jindy nesmí, jiní vezmou zavděk garáží či zahradním domkem, a další raději zvolí bezpečí své boudy.
Pomoci může i podání zklidňujících preparátů – k dispozici jsou přípravky na přírodní bázi – většinou s extrakty zeleného čaje, s obsahem mléčné bílkoviny nebo tryptofanu – ty je většinou potřeba podávat delší dobu a jejich efekt může být u různých zvířat rozdílný; dále jsou k dispozici např. Bachovy květové esence, feromony v difuzéru nebo ve spreji či obojku, anebo je možno sáhnout k lékům na předpis. Ty posledně jmenované nikdy nenasazujte psovi sami, vždy se poraďte s veterinárním lékařem, který s vámi probere vhodnost použití konkrétního léčiva u vašeho psa a také stanoví vhodnou dávku.
V případě mírné úzkosti můžete pomoci psovi hraním her, řešením hlavolamů, můžete nabídnout lízací podložku či plnící hračku.
Na některé psy pak má uklidňující účinek mírný tlak – je to podobné, jako když vás někdo obejme. Buď se dají pořídit přímo kompresní oblečky nebo trička pro psy –na trhu je k dispozici například vesta Thundershirt, nebo můžeme použít bandáž – nejčastěji se používá technika tzv. the half/full wrap. K bandáži volíme dostatečně široké elastické obinadlo a metodiku přiložení bandáže lze dohledat třeba na YouTube, je ale lepší požádat napoprvé o pomoc někoho zkušeného, příliš utažená bandáž je totiž kontraproduktivní.
%20(1).png)
Mnozí psi snášejí silvestrovské veselí bez obtíží, ale existuje i početná skupina těch, u nichž hluk a záblesky ze zábavní pyrotechniky vyvolávají stres, úzkost a někdy až nezvladatelnou paniku.
Je prokázáno, že mnozí psi nadměrně reagující na zvuky trpí současně i jinými druhy fóbií, například separační úzkostí.
Citlivost na hluk je u všech psů instinktivní. Je to mechanismus, který byl v minulosti důležitý pro přežití, nicméně nadměrná citlivost může u psa vyvolat strach a úzkost. Je prokázáno, že mnozí psi nadměrně reagující na zvuky trpí současně i jinými druhy fóbií, například separační úzkostí.
Strach z hluku může vzniknout v jakémkoliv věku, dokonce i u malých štěňat. Někdy lze počátek obtíží spojit s konkrétní událostí, jindy se úzkost vystupňuje během času. Tento typ strachu může být podmíněn i geneticky, kdy určité linie různých plemen psů vykazují větší sklony k fobii z hluku.
Mezi příznaky úzkosti a stresu patří zrychlený dech a puls, rozšířené zornice, neobvyklá ostražitost, nervózní popocházení, třes, hlasové projevy jako štěkání, kňučení či vytí, slintání, ukrývání se nebo naopak vyhledávání pozornosti, močení či kálení na nevhodných místech nebo destruktivní chování. Tyto projevy se mohou s každou událostí (v tomto případě s každým dalším ohňostrojem) zhoršovat.
Na začátek je zapotřebí zmínit, že dlouhodobým tréninkem lze takové chování změnit. Konkrétně se k tomu používají dvě metody – protipodmiňování a desenzibilizace, kdy se ideálně pod vedením zkušeného trenéra psíkovi dříve nepříjemné podněty mění v očekávání něčeho celkem příjemného a jednak je pacient na zdroj strachu postupně v malých krůčcích navykán. S tím je ovšem zapotřebí začít včas, ideálně hned v lednu.
Vynikajícím řešením je vyvolávající faktor prostě vyloučit, v případě silvestrovských oslav ideálně prchnout na samotu v lese či na horách. Samozřejmě ne každý takovou možnost má.
Pokud tedy musíme zůstat ve městě a můžeme očekávat obvyklé každoroční šílenství, je vhodné procházku zařadit už do dopoledních hodin a naposledy venčit odpoledne. Během procházky raději volte dvojité jištění – tedy postroj i obojek, obojí připnuté k vodítku, kdyby se v úleku jedna karabina přetrhla. Také je dobré psa vybavit obojkem s telefonním číslem – ať už například vyšitým nebo schovaným v pouzdře připevněném k obojku.
Doma zavřete okna, zatáhněte žaluzie a pusťte rádio či televizi, klidně víc nahlas než obvykle. Nabídněte psovi klidné místo – pro některé je to třeba přepravka nebo klec, pokud jsou na ně zvyklí a považují je za své útočiště, jiní si vlezou do koupelny nebo pod postel. U venkovních psů je to různé – některý ocení, že ho vezmete domů, i když tam jindy nesmí, jiní vezmou zavděk garáží či zahradním domkem, a další raději zvolí bezpečí své boudy.
Pomoci může i podání zklidňujících preparátů – k dispozici jsou přípravky na přírodní bázi – většinou s extrakty zeleného čaje, s obsahem mléčné bílkoviny nebo tryptofanu – ty je většinou potřeba podávat delší dobu a jejich efekt může být u různých zvířat rozdílný; dále jsou k dispozici např. Bachovy květové esence, feromony v difuzéru nebo ve spreji či obojku, anebo je možno sáhnout k lékům na předpis. Ty posledně jmenované nikdy nenasazujte psovi sami, vždy se poraďte s veterinárním lékařem, který s vámi probere vhodnost použití konkrétního léčiva u vašeho psa a také stanoví vhodnou dávku.
V případě mírné úzkosti můžete pomoci psovi hraním her, řešením hlavolamů, můžete nabídnout lízací podložku či plnící hračku.
Na některé psy pak má uklidňující účinek mírný tlak – je to podobné, jako když vás někdo obejme. Buď se dají pořídit přímo kompresní oblečky nebo trička pro psy –na trhu je k dispozici například vesta Thundershirt, nebo můžeme použít bandáž – nejčastěji se používá technika tzv. the half/full wrap. K bandáži volíme dostatečně široké elastické obinadlo a metodiku přiložení bandáže lze dohledat třeba na YouTube, je ale lepší požádat napoprvé o pomoc někoho zkušeného, příliš utažená bandáž je totiž kontraproduktivní.
.png)
