Na úvod je nutno zmínit, že lidské léky se ve veterinární medicíně s úspěchem používají, zejména nemá-li veterinář k dispozici variantu určenou přímo pro zvířata. Ale je potřeba si uvědomit, že pes není malý člověk, má rozdílný metabolismus, proto i dávkování daného léku na kilogram hmotnosti je mnohdy velmi odlišné od dávky pro lidského pacienta. Z toho důvodu nasazení lidských léků zvířeti patří vždy do rukou veterinárního lékaře.
V klinické praxi se setkáváme zejména s otravou léky s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol, Coldrex aj.) nebo nesteroidními antiflogistiky (jako jsou například ibuprofen nebo diklofenak). Je to vlastně logické, protože se jedná o léky snadno dostupné, poměrně levné, které má většina lidí doma v lékárničce a sahá k nim, když je něco bolí nebo mají třeba zvýšenou teplotu. Proto mají mnozí tendenci se k nim uchýlit, vidí-li, že jejich psí kamarád se necítí dobře, aniž by tušili, jak moc mu mohou v dobré víře uškodit.
Příznaky otravy může u psa způsobit dávka 0,1 g na kilogram hmotnosti, dávka o velikosti 0,9 g/kg hmotnosti aplikovaná intravenózně (do žíly) vede k náhlému selhání jater.
Otrava paracetamolem se projevuje cyanózou (modrou barvou sliznic), zrychlenou činností srdce, zrychleným dýcháním, zvracením, svědivostí a sníženou teplotou. U psů vzniká otok hlavy v oblasti kolem očí. Pacient může močit krev a rovněž může dojít ke vzniku chudokrevnosti. Po dvou až sedmi dnech od začátku otravy mohou nastoupit také pozdní příznaky, jako žloutenka či přítomnosti krevního barviva hemoglobinu v moči. V důsledku selhání jater se také vyskytují křeče a kóma.
Pokud dojde ke smrti pacienta, pak při akutní otravě se jedná o oběhové selhání z nedostatku kyslíku, při subchronických a chronických otravách jde o úmrtí v důsledku selhání jater.
Existují studie prokazující, že při denní dávce 8 mg/kg živé hmotnosti po dobu více než 30 dní dochází u psů ke vzniku poškození na sliznici trávicího traktu. Tentýž efekt může vyvolat nižší dávka podávaná delší dobu nebo také jednorázová dávka 50-125 mg/kg ž. hm. Vznik žaludečního vředu byl u psa zdokumentován během 48 hodin po podání 110 mg/ kg ž.hm. ibuprofenu. Dávky ibuprofenu o velikosti 175–250 mg/kg ž. hm. mohou u psů vyvolat akutní selhání ledvin.
Klinicky se poškození sliznice žaludku projeví bolestivostí břicha, letargií, melénou (produkce černé stolice – černou barvu způsobuje přítomnost natrávené krve) a zvracením krve. Může dojít až k rozvoji šoku.
K příznakům akutního selhání ledvin patří snížená produkce moči, někdy naopak nadměrné močení a nadměrný příjem vody, v ústní dutině mohou být patrné ulcerace – vředy na sliznici. Pokud nedojde k nasazení léčby, u pacienta nastává kóma a následně smrt.
%20(1).png)
Na úvod je nutno zmínit, že lidské léky se ve veterinární medicíně s úspěchem používají, zejména nemá-li veterinář k dispozici variantu určenou přímo pro zvířata. Ale je potřeba si uvědomit, že pes není malý člověk, má rozdílný metabolismus, proto i dávkování daného léku na kilogram hmotnosti je mnohdy velmi odlišné od dávky pro lidského pacienta. Z toho důvodu nasazení lidských léků zvířeti patří vždy do rukou veterinárního lékaře.
V klinické praxi se setkáváme zejména s otravou léky s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol, Coldrex aj.) nebo nesteroidními antiflogistiky (jako jsou například ibuprofen nebo diklofenak). Je to vlastně logické, protože se jedná o léky snadno dostupné, poměrně levné, které má většina lidí doma v lékárničce a sahá k nim, když je něco bolí nebo mají třeba zvýšenou teplotu. Proto mají mnozí tendenci se k nim uchýlit, vidí-li, že jejich psí kamarád se necítí dobře, aniž by tušili, jak moc mu mohou v dobré víře uškodit.
Příznaky otravy může u psa způsobit dávka 0,1 g na kilogram hmotnosti, dávka o velikosti 0,9 g/kg hmotnosti aplikovaná intravenózně (do žíly) vede k náhlému selhání jater.
Otrava paracetamolem se projevuje cyanózou (modrou barvou sliznic), zrychlenou činností srdce, zrychleným dýcháním, zvracením, svědivostí a sníženou teplotou. U psů vzniká otok hlavy v oblasti kolem očí. Pacient může močit krev a rovněž může dojít ke vzniku chudokrevnosti. Po dvou až sedmi dnech od začátku otravy mohou nastoupit také pozdní příznaky, jako žloutenka či přítomnosti krevního barviva hemoglobinu v moči. V důsledku selhání jater se také vyskytují křeče a kóma.
Pokud dojde ke smrti pacienta, pak při akutní otravě se jedná o oběhové selhání z nedostatku kyslíku, při subchronických a chronických otravách jde o úmrtí v důsledku selhání jater.
Existují studie prokazující, že při denní dávce 8 mg/kg živé hmotnosti po dobu více než 30 dní dochází u psů ke vzniku poškození na sliznici trávicího traktu. Tentýž efekt může vyvolat nižší dávka podávaná delší dobu nebo také jednorázová dávka 50-125 mg/kg ž. hm. Vznik žaludečního vředu byl u psa zdokumentován během 48 hodin po podání 110 mg/ kg ž.hm. ibuprofenu. Dávky ibuprofenu o velikosti 175–250 mg/kg ž. hm. mohou u psů vyvolat akutní selhání ledvin.
Klinicky se poškození sliznice žaludku projeví bolestivostí břicha, letargií, melénou (produkce černé stolice – černou barvu způsobuje přítomnost natrávené krve) a zvracením krve. Může dojít až k rozvoji šoku.
K příznakům akutního selhání ledvin patří snížená produkce moči, někdy naopak nadměrné močení a nadměrný příjem vody, v ústní dutině mohou být patrné ulcerace – vředy na sliznici. Pokud nedojde k nasazení léčby, u pacienta nastává kóma a následně smrt.
.png)
