U mláďat je většina hypotyreózních stavů vrozená a vzniká buď poruchou vývoje štítné žlázy nebo poruchou syntézy (tvorby) hormonů štítné žlázy. Ze získaných příčin je možné jmenovat nedostatek jódu v krmné dávce, který je ovšem raritní a může se vyskytnout například po výlučném zkrmování masa a vnitřností bez jakéhokoliv doplňku.
Hypotyreóza dospělých zvířat je v drtivé většině způsobená autoimunitním zánětem tkáně štítné žlázy, kdy dochází k její destrukci. Velmi výjimečně se objevuje nádorové onemocnění podvěsku mozkového, ve kterém se produkuje hormon tyreotropin, který řídí činnost štítné žlázy – pak hovoříme o tzv. sekundární, tedy druhotné hypotyreóze, protože tkáň štítné žlázy je sama o sobě v pořádku.
U mláďat s nedostatečnou funkcí štítné žlázy hovoříme o kretenismu. Projevuje se zaostáváním v růstu a narušeným mentálním vývojem. Taková štěňata mají velkou širokou hlavu, tlustý vyčnívající jazyk, široký čtvercový trup a krátké končetiny. Nejsou aktivní a hravá, později se jim prořezávají zuby, mohou trpět nechutenstvím, dále může být patrná alopecie (plešatost) a struma.
Dospělá zvířata postihuje hypotyreóza ve středním věku (2-6 let), postižení psi jsou apatičtí, přes pokles chuti k příjmu potravy tloustnou, jsou zimomřiví, mívají suchou, matnou, lomivou srst se zvýšeným vypadáváním chlupů, vyvíjí se u nich alopecie (plešatost), zánět kůže, dále pak slabost, letargie, zácpa, u fen zkracování až vynechání říje aj. Nástup příznaků je plíživý a majitelé je často zpočátku považují za známky stárnutí.
Diagnostika hypertyreózy je založena na kombinaci klinických příznaků, výsledcích vyšetření krve (zvýšená hladina cholesterolu a tuků v krvi, chudokrevnost) a na testech funkčnosti štítné žlázy.
Nemocná zvířata se léčí podáváním syntetického tyroxinu – hormonu štítné žlázy.
Vyhlídka na kvalitní život u dospělých psů s primární hypotyreózou, kteří dostávají adekvátní terapii, je dobrá. Po nasazení hormonální léčby bývá vyřešena většina klinických příznaků, mnohdy i všechny.
Prognóza pro štěňata trpící kretenismem je opatrná a závisí na míře postižení kostry a kloubů v době zahájení terapie – do budoucna se může projevit abnormální vývoj kostí a kloubů.
.jpg)
U mláďat je většina hypotyreózních stavů vrozená a vzniká buď poruchou vývoje štítné žlázy nebo poruchou syntézy (tvorby) hormonů štítné žlázy. Ze získaných příčin je možné jmenovat nedostatek jódu v krmné dávce, který je ovšem raritní a může se vyskytnout například po výlučném zkrmování masa a vnitřností bez jakéhokoliv doplňku.
Hypotyreóza dospělých zvířat je v drtivé většině způsobená autoimunitním zánětem tkáně štítné žlázy, kdy dochází k její destrukci. Velmi výjimečně se objevuje nádorové onemocnění podvěsku mozkového, ve kterém se produkuje hormon tyreotropin, který řídí činnost štítné žlázy – pak hovoříme o tzv. sekundární, tedy druhotné hypotyreóze, protože tkáň štítné žlázy je sama o sobě v pořádku.
U mláďat s nedostatečnou funkcí štítné žlázy hovoříme o kretenismu. Projevuje se zaostáváním v růstu a narušeným mentálním vývojem. Taková štěňata mají velkou širokou hlavu, tlustý vyčnívající jazyk, široký čtvercový trup a krátké končetiny. Nejsou aktivní a hravá, později se jim prořezávají zuby, mohou trpět nechutenstvím, dále může být patrná alopecie (plešatost) a struma.
Dospělá zvířata postihuje hypotyreóza ve středním věku (2-6 let), postižení psi jsou apatičtí, přes pokles chuti k příjmu potravy tloustnou, jsou zimomřiví, mívají suchou, matnou, lomivou srst se zvýšeným vypadáváním chlupů, vyvíjí se u nich alopecie (plešatost), zánět kůže, dále pak slabost, letargie, zácpa, u fen zkracování až vynechání říje aj. Nástup příznaků je plíživý a majitelé je často zpočátku považují za známky stárnutí.
Diagnostika hypertyreózy je založena na kombinaci klinických příznaků, výsledcích vyšetření krve (zvýšená hladina cholesterolu a tuků v krvi, chudokrevnost) a na testech funkčnosti štítné žlázy.
Nemocná zvířata se léčí podáváním syntetického tyroxinu – hormonu štítné žlázy.
Vyhlídka na kvalitní život u dospělých psů s primární hypotyreózou, kteří dostávají adekvátní terapii, je dobrá. Po nasazení hormonální léčby bývá vyřešena většina klinických příznaků, mnohdy i všechny.
Prognóza pro štěňata trpící kretenismem je opatrná a závisí na míře postižení kostry a kloubů v době zahájení terapie – do budoucna se může projevit abnormální vývoj kostí a kloubů.
.png)
