Správná výživa štěněte je základním předpokladem jeho optimálního vývoje a zdraví v dospělosti. Chyby ve výživě ve štěněcím věku jsou významným rizikovým faktorem pro vznik ortopedických vad zejména u rychle rostoucích, velkých a obřích plemen psů.
Podle současných poznatků se za nejrizikovější faktory považuje krmení nadměrným množstvím energie (tedy překrmování), krmení ad libitum (pes má přísun krmiva zajištěn neustále a konzumuje ho, kdy a v jakém množství sám uzná za vhodné) a nadměrný příjem vápníku a vitamínu D.
Štěňata – zejména velkých a obřích plemen – se nesmí překrmovat nadbytkem energie
Překrmování má za následek rychlý nárůst hmotnosti, který nerovnováhou mezi růstem těla a růstem kostry může vyústit v poškození nezralých a křehkých kostí a kloubů. Je potřeba mít na paměti, že příslušník velkého či obřího plemene je plně vyvinut asi ve dvou letech věku. Majitelé by tedy měli dbát na štíhlou kondici a nebýt netrpěliví.
Nadbytek vápníku + nadbytek fosforu (při adekvátním poměru Ca:P) nebo nadbytek vápníku + fosfor v normě (zvýšený poměr Ca:P)
Poměr mezi vápníkem a fosforem by měl být 1,1 – 1,8:1, u velkých a obřích plemen potom 1,1 – 1,5:1.
Při dlouhodobém nadměrném příjmu vápníku dochází ke zpomalení zrání kostí a chrupavek, v důsledku toho se objevují závažné patologické změny na kostech (např. osteochondróza – onemocnění kloubní chrupavky). Při neadekvátním poměru mezi vápníkem a fosforem vznikají změny podobné projevům rachitis – křivice.
Vitamín D se nachází v řadě průmyslových krmiv ve vysokých koncentracích, přičemž někteří majitelé ve snaze dopřát svému štěněti to nejlepší přidávají ke kompletnímu krmivu ještě i vitamínové preparáty.
Nadbytek vitamínu D při současném nedostatku vápníků zintenzivňuje patologické změny způsobené nedostatkem vápníku, tedy demineralizaci kostí, deformity končetin a zvýšený výskyt zlomenin.
Nadbytek vitamínu D spojený s nadbytkem vápníku vede k nadměrné mineralizaci kostí a k rozvoji osteochondrózy, může docházet až k mineralizaci měkkých tkání (cév a vnitřních orgánů), která vede k multiorgánovému selhání včetně selhání ledvin.
Tento stav vede rozvoji křivice – rachitis, která se projevuje zvětšením kloubů na končetinách a tzv. rachitickým růžencem, což je výrazné zesílení koncových částí žeber. Kosti jsou při křivici měkké a působením hmotnosti se deformují.
Vzhledem k dostatečnému až nadbytečnému obsahu vitamínu D v krmivech a bohatému zastoupení fosforu v krmné dávce, je výskyt křivice v dnešní době raritní.
Zkrmování takové potravy vede k tomu, že organismus začne k dorovnání poměru Ca:P vápník uvolňovat z kostí do krve. Tím se kosti stávají měkčími, křehnou a deformují se.
S tímto stavem se nejčastěji setkáváme u psů krmených doma připravenou stravou s vysokým podílem masa, bez doplnění zdroje vápníku.
Štěňata – zejména velkých a obřích plemen – se nesmí překrmovat nadbytkem energie. Vyšší obsah bílkovin v krmné dávce nevadí, zejména pokud jde o kvalitní živočišné bílkoviny. Příjem vápníku a fosforu se musí pohybovat v doporučeném rozmezí.
Na samotný závěr je dobré ještě zmínit možnost nedostatku vitamínu B1 v krmné dávce, které hrozí nejčastěji při krmení syrovými rybami a vede ke zpomalení růstu a vývoje, v závažných případech až ke vzniku neurologických příznaků, a také riziko nadměrného příjmu vitamínu A – při překrmování játry, olejem z tresčích jater nebo nadměrným používaním vitamínových směsi. Nicméně na obojí jsou psi na rozdíl od koček poměrně málo citliví a případné toxické dávky jsou dosti vysoké.
%20(462%C2%A0%C3%97%C2%A0280%C2%A0px)%20(1).png)
Správná výživa štěněte je základním předpokladem jeho optimálního vývoje a zdraví v dospělosti. Chyby ve výživě ve štěněcím věku jsou významným rizikovým faktorem pro vznik ortopedických vad zejména u rychle rostoucích, velkých a obřích plemen psů.
Podle současných poznatků se za nejrizikovější faktory považuje krmení nadměrným množstvím energie (tedy překrmování), krmení ad libitum (pes má přísun krmiva zajištěn neustále a konzumuje ho, kdy a v jakém množství sám uzná za vhodné) a nadměrný příjem vápníku a vitamínu D.
Štěňata – zejména velkých a obřích plemen – se nesmí překrmovat nadbytkem energie
Překrmování má za následek rychlý nárůst hmotnosti, který nerovnováhou mezi růstem těla a růstem kostry může vyústit v poškození nezralých a křehkých kostí a kloubů. Je potřeba mít na paměti, že příslušník velkého či obřího plemene je plně vyvinut asi ve dvou letech věku. Majitelé by tedy měli dbát na štíhlou kondici a nebýt netrpěliví.
Nadbytek vápníku + nadbytek fosforu (při adekvátním poměru Ca:P) nebo nadbytek vápníku + fosfor v normě (zvýšený poměr Ca:P)
Poměr mezi vápníkem a fosforem by měl být 1,1 – 1,8:1, u velkých a obřích plemen potom 1,1 – 1,5:1.
Při dlouhodobém nadměrném příjmu vápníku dochází ke zpomalení zrání kostí a chrupavek, v důsledku toho se objevují závažné patologické změny na kostech (např. osteochondróza – onemocnění kloubní chrupavky). Při neadekvátním poměru mezi vápníkem a fosforem vznikají změny podobné projevům rachitis – křivice.
Vitamín D se nachází v řadě průmyslových krmiv ve vysokých koncentracích, přičemž někteří majitelé ve snaze dopřát svému štěněti to nejlepší přidávají ke kompletnímu krmivu ještě i vitamínové preparáty.
Nadbytek vitamínu D při současném nedostatku vápníků zintenzivňuje patologické změny způsobené nedostatkem vápníku, tedy demineralizaci kostí, deformity končetin a zvýšený výskyt zlomenin.
Nadbytek vitamínu D spojený s nadbytkem vápníku vede k nadměrné mineralizaci kostí a k rozvoji osteochondrózy, může docházet až k mineralizaci měkkých tkání (cév a vnitřních orgánů), která vede k multiorgánovému selhání včetně selhání ledvin.
Tento stav vede rozvoji křivice – rachitis, která se projevuje zvětšením kloubů na končetinách a tzv. rachitickým růžencem, což je výrazné zesílení koncových částí žeber. Kosti jsou při křivici měkké a působením hmotnosti se deformují.
Vzhledem k dostatečnému až nadbytečnému obsahu vitamínu D v krmivech a bohatému zastoupení fosforu v krmné dávce, je výskyt křivice v dnešní době raritní.
Zkrmování takové potravy vede k tomu, že organismus začne k dorovnání poměru Ca:P vápník uvolňovat z kostí do krve. Tím se kosti stávají měkčími, křehnou a deformují se.
S tímto stavem se nejčastěji setkáváme u psů krmených doma připravenou stravou s vysokým podílem masa, bez doplnění zdroje vápníku.
Štěňata – zejména velkých a obřích plemen – se nesmí překrmovat nadbytkem energie. Vyšší obsah bílkovin v krmné dávce nevadí, zejména pokud jde o kvalitní živočišné bílkoviny. Příjem vápníku a fosforu se musí pohybovat v doporučeném rozmezí.
Na samotný závěr je dobré ještě zmínit možnost nedostatku vitamínu B1 v krmné dávce, které hrozí nejčastěji při krmení syrovými rybami a vede ke zpomalení růstu a vývoje, v závažných případech až ke vzniku neurologických příznaků, a také riziko nadměrného příjmu vitamínu A – při překrmování játry, olejem z tresčích jater nebo nadměrným používaním vitamínových směsi. Nicméně na obojí jsou psi na rozdíl od koček poměrně málo citliví a případné toxické dávky jsou dosti vysoké.
.png)
